Co to je dentosofie a jak funguje?

Často dostávám otázky :

Co to je dentosofie? Pomůžeme mému dítěti? Proč je dýchání nosem tak důležité a jak vám s tím může pomoci? Co je balancer a kde ho mohu koupit?

O dentosofii se dnes mluví čím dál častěji. Často ale slyším, že je prezentována hlavně jako metoda, která „šetrně narovná křivé zuby“. A tady je potřeba uvést věci na pravou míru. Dentosofie totiž není klasická náhrada ortodoncie a jejím cílem není přímo posouvat zuby tam, kde je chceme mít. Je to něco jiného a podle mé zkušenosti i mnohem hlubšího.

Dentosofie pracuje s celým ústním prostředím – se svaly, jazykem, dechem a držením těla. Pomůcka, které říkáme balancer, nepůsobí přímo na zuby, ale mění svalové tahy a tím vytváří nové lepší podmínky pro čelist i zuby.

U dospělých je efekt přichází pomaleji, je více funkční než kostní. Velké benefity přináší v oblasti dechu, svalového napětí, zkvalitnění života po fyzické i psychické stránce.

Před zahájením terapie by mělo proběhnout vyšetření, které pomůže určit, odkud potíže pramení a kde je jejich skutečná příčina. Jen tak lze rozhodnout, kdy je dentosofie vhodná a kdy je lepší jiná cesta, například ortodontická léčba.

Tyto dvě metody lze také krásně kombinovat. Práce s balancerem může připravit v ústech příznivější podmínky, takže následná ortodoncie bývá kratší, efektivnější a přináší dlouhodobější výsledky. Pokud se rovná jen zubní oblouk bez hledání hlubší příčiny, často se skutečný problém zcela nevyřeší. Následuje relaps – tedy částečný návrat a proto ortodontisté volí po ukončení léčby retainer – tedy drát, který zuby fixuje. To z dlouhodobého hlediska pro zuby ani tělo vhodné.

Nechci tvrdit, že dentosofie dokáže nahradit rovnátka ve všech případech. To by nebylo fér. Ale tam, kde nerovnováha vychází ze svalů a funkcí, což je velmi časté, dokáže dentosofie udělat obrovský kus práce a mnohdy i celou potřebnou změnu.

Její přínos ale často sahá dál než jen k zubům. V praxi vídám, že dětem se díky lepšímu dýchání zlepšuje spánek, mizí chrápání nebo časté nachlazení. Velký přínos sleduji i v situacích, které z úst „táhly“ držení těla špatným směrem. Děti se doslova narovnají – stojí vzpřímeněji, dýchají volněji a působí sebevědoměji.

Dentosofie má také psychosomatický rozměr. To, co se děje v ústech, často odráží vnitřní napětí. Když se harmonizují funkce úst, pacienti mi často říkají, že se cítí klidnější, lehčí, víc sami sebou.

Proto dentosofii nevnímám jen jako „metodu na křivé zuby“, ale jako cestu k větší rovnováze. U někoho může být doplňkem ortodontické léčby, u jiného hlavní cestou. Vždy však stojí za to podívat se na člověka jako na celek a hledat řešení, které mu skutečně pomůže.