Mateřství: Cesta k sobě, která nikdy nekončí

„Cesta plná výzev, růstu a hlubokého napojení na sebe i dítě“

I když se na první pohled může zdát, že téma mateřství a péče o zuby a zdraví dětí spolu nesouvisí, ve skutečnosti jsou neoddělitelně propojené. Mateřství totiž zásadně ovlivňuje nejen psychický, ale i fyzický vývoj dítěte a stejně tak i zdraví maminky samotné. Nedávno jsem četla studii, ve které bylo popisované, jak právě tento cit a role mámy ovlivní budoucnost dítěte více než kvalitní vzdělávací instituce a jiné prestižní možnosti.

V praxi jsem často potkala maminky, které hledaly cestu venku v knihách, radách odborníků, online doporučeních. Toužily být co nejlepší, aby dítě mělo vše, co potřebuje. Měly v sobě strach, vinu, bezmoc, pocit méněcennosti. Přitom mnohdy zapomínaly, že jsou už samy o sobě tou nejlepší maminkou, právě takovou, jakou mají právě teď být.

Mateřství není něco, co se naučíme podle návodu nebo kurzu. Je to přirozený proces, který se rodí zevnitř, jak v nás roste nové dítě a my se s ním učíme žít. Je to cesta, která není o dokonalosti, ale o autentičnosti.

Klíčovou roli v tom hrají naše smysly – čich, chuť, hmat, sluch i zrak. Vnitřní srdce. Právě ony jsou naším přirozeným kompasem, díky kterému dokážeme vnímat nejen to, co dítě říká, ale i to, co často zůstává nevyslovené. Tyto nejstarší způsoby vnímání jsou ryzí a spolehlivé, mnohdy přesnější než vědomé přemýšlení nebo rady zvenčí.

Dnešní doba je ale plná nároků a očekávání, která na maminky kladou vysoké požadavky – být dokonalá, zvládnout všechno správně, nepřipustit chybu. To vede k pochybnostem, stresu a ztrátě důvěry ve vlastní schopnosti. Ale právě ta vnitřní intuice je tím nejcennějším nástrojem, který máme.

Mateřství není o pevně daných pravidlech, ale o schopnosti se přizpůsobovat a naslouchat sobě i dítěti. Když to dovolíme, otevírají se nám nové možnosti poznání, hlubší vzájemný vztah.
V tom je mateřství krásné a náročné zároveň. Je to cesta zpět k ženství, k vlastní síle a jemnosti a zranitelnosti, kterou často potlačujeme. Je to ženská energie, která nesouhlasí s tlakem na výkon, ale nachází svou sílu v intuici, napojení a plynutí s tím, co přináší každý den a každá chvíle.

Když vnímáme mateřství jako proces, ve kterém se spojuje rozum i cit, vědomí i smysly, máme v rukou mocný nástroj pro podporu zdraví a štěstí nás i našich dětí.

Právě toto jemné napojení nám umožňuje přetvořit nároky okolí v sílu a důvěru, která stojí na pokoře, sebelásce a hlubokém vzájemném porozumění.

Já sama jsem nevnímala opravdovou sílu a hloubku mateřství hned od začátku, ač jsem myslela, že ano. Až ve chvíli, kdy jsem velkou část věcí ze svého života vyřadila, i ze svého nitra – emoce, přesvědčení. V tu chvíli jsem začala vnímat sebe, své potřeby, hranice. Stejně tak i u mých dětí. Stále je to každodenní cesta plná výzev a kultivace tohoto citu.

Každý den si dělám meditaci, která patří jen mně, mé ženskosti a tomu, co je za tím. Je to 11 minut, které obnoví mé vnitřní světlo a uvolní emoce. Díky ní se vracím sama k sobě, do středu, odkud všechno vychází. V tom rychlém světě odvádějícím nás od sebe je to potřeba, která mě vrací zpět.

Tady je skladba, která mě provází každý den. Možná pohladí i vaše srdce ♥ https://www.youtube.com/watch?v=P6zmG7eyOCQ&list=RDP6zmG7eyOCQ&start_radio=1

Vnímám na sobě obrovský rozdíl mezi mámou, která má jen informace a ztrácí sebe, a ženou, která cítí své instinkty, intuici a zároveň se může opřít o znalosti.

Jak vy prožíváte své mateřství? Co vám pomáhá znovu cítit sebe a tím i své děti?

Děkuji Vám za Vaše sdílení 🙂

Veronika ♥