Moje cesta
Úsměv z duše vznikl jako místo, kde se potkává má lékařská zkušenost s cestou mateřství. Věci se snažím vnímat v souvislostech, hledám rovnováhu mezi odborností a lidskostí a ukazuji cestu k dětskému úsměvu plnému zdraví, lehkosti a radosti.
Díky vlastní životní zkušenosti jsem pochopila, jak důležité je dívat se na zdraví dětí v širších souvislostech, nejen skrze ústa, ale i celé tělo, emoce a prostředí, které je formuje.
Věnuji se celostní prevenci dětských kazů, podpoře harmonického orofaciálního vývoje a dentosofii, metodě, která mě hluboce oslovila a dává mi čím dál větší smysl. Přeji si, aby rodiče měli dostatek informací a nástrojů, jak se o zoubky svých dětí starat s důvěrou a pokud možno bez nutnosti zubařských zásahů.
Na své profesní i osobní cestě jsem získala poznání, která dnes s vděčností a respektem předávám dál. Tahle práce mi dává hluboký smysl. Když vidím, že právě vy sami kráčíte malými krůčky ke zdravým zubům a šťastnému úsměvu, přináší mi to každodenní radost.
Né vždy jsem to tak cítila!
Pracovala jsem v zubní ordinaci a svou práci jsem milovala, ale často jsem vnímala, že pacienti moje nadšení pro zuby až tolik nesdílejí. Připadala jsem si spíš jako servisák, technik. Tvořila jsem krásné úsměvy, které dokázaly lidem měnit životy, ale zároveň jsem cítila, že řešíme jen vnější projev.
Pravá příčina zůstávala skrytá.
Setkávala jsem se s maminkami, jejichž děti měly kazivé zoubky. Nerozuměla jsem tomu – myslela jsem si, že se to mně stát nemůže. Věděla jsem, jak dětské zuby opravit a jaké další možnosti máme. Co všechno jde posunout bez nutnosti hledat vinu. Jenže strach, stud, možná i nedůvěra na druhé straně často znemožňovaly otevřenější, hlubší a pravdivější rozhovory o možných příčinách.
- Ač jsem profesně dosáhla toho, co jsem si přála. Cítila jsem, že mi chybí klíčová část příběhu, abych lidem skrze zuby opravdu dokázala pomoci!
Věděla jsem, že směr, kam mám pokračovat, není výš ke zdokonalování výkonů, ale hlouběji – cesta k jádru problémů mých pacientů. Nevěděla jsem jak, a pokud bych to našla, nevěděla bych, co s tím. Přišlo to ale samo, přirozeně. Nová část mého poznání se začala psát,
...když jsem se stala mámou!
Najednou jsem si uvědomila, jak náročné je spolupracovat s batoletem. Některá doporučení, která jsem dávala, se ukázala být téměř nerealizovatelná i pro mě. Začala jsem hledat nové, jednodušší a efektivnější cesty. Dávat je do souvislostí. Nejen v zubní péči, ale můj okruh vědomostí se rozšiřoval i v jiných oblastech, které se zuby úzce souvisejí.
Zásadní zlom přišel, když náš syn ve věku 1,5 roku vážně onemocněl. Najednou jsme byli v Motole – v jiném světě. Přicházely týdny a měsíce, roky plné bolesti, pádů, lekcí, naděje a zázračných momentů. Tehdy jsem skutečně pochopila, jak se cítí rodič naproti lékaři. Jak snadno může vzniknout propast mezi oběma světy, jak hluboký může být strach o dítě a co všechno takový strach dělá s tělem i myslí.
Kvůli náročnému období spojenému s léčbou a omezenými možnostmi každodenní péče se u mého syna objevily drobné kazy téměř na všech zubech. Nebylo možné je ošetřit.
Z lékařky, která zná všechny možnosti péče a léčby dětí v ordinaci, jsem se proměnila v mámu, která nehledá řešení podle pouček, ale podle citu, trpělivosti a každodenní víry. A tak jsem se do toho pustila sama – čištěním, péčí, malými kroky. Zkoušela jsem, testovala. A fungovalo to. Byla to výzva, která mě přivedla k hlubšímu pochopení, jak komplexní je problém zubního kazu a jak mnoha různými způsoby lze jeho vznik i šíření ovlivnit.
Tato cesta mě zároveň otevřela novým možnostem, jak nahlížet na péči o zdraví nejen zvenčí, ale také zevnitř. Díky hledání všech možných cest se mi začaly otevírat další roviny, na kterých je možné sám sebe – a tím i své dítě – podporovat.
V psychice, emocích, vnitřních přesvědčeních, ale také v posilování těla přirozenými, přírodními způsoby. Často je tento přístup označován jako alternativní medicína, ale já ho vnímala spíš jako medicínu síly, která je v nás, přímo v našich tělech. Sílu, která nás přesahuje a spojuje s něčím větším a silnějším...
Změnil se i můj vztah ke kojení. Už to nebyla jen výživa. Bylo to jemné propojení, které přirozeně podporuje vývoj čelistí, jazyka i dýchání. Staré mýty o nočním kojení a kazech se začaly rozpadat. A s nimi i moje někdejší přesvědčení. Přicházela nová pochopení, vděčnost, láska.
Otevřelo se mi vnímání i dalších rozměrů života. Začala jsem děti vnímat jinak. Nejen podle slov, ale podle jejich energie, hloubky a podstaty.
- Dnes jsem za tuto zkušenost vděčná, protože mě přivedla zpátky k sobě samé – k vnitřnímu klidu, intuici a opravdovosti!
Z těchto kořenů vzniká i můj projekt. Z lásky k dětem i rodičům, kteří si zaslouží důvěru, podporu a jasné včasné informace. Aby i oni sami v sobě našli sílu i jistotu.
Do všeho zapadá i dentosofie. Ne jako další metoda, ale pro mě další dílek, který mi vše umožňuje spojit do jasnějšího obrazu.
Pomáhá mi vnímat souvislosti. Mezi zuby, jazykem, dechem, tělem a životem jako celkem. Díky ní mohu vést lidi k větší rovnováze. Nejen v ústech, ale i uvnitř.
Máte - li víru, vše začne dávat smysl!
Dnes jsem šťastná žena, která si umí uchovat svou energii a předávat ji dál. Jsem manželkou a mámou. A stále, každý den, se učím a objevuji život, jeho tvořivost, krásu a sílu.
Snažím se lidem přiblížit důležitost zubů a celého systému, který je obklopuje. Chci jim dát jasný důvod, aby věděli, jak a proč o svá ústa pečovat. Proto tvořím, naslouchám příběhům i otázkám v rámci projektu Úsměv z duše. Poskytuji dentosofické vedení a věřím, že právě skrze předávání našich zkušeností může vzniknout otevřený prostor pro změnu. Nejen v oblasti zubů, ale i v životě jako takovém.
Pokud se chcete přidat, budu ráda za každého, kdo se stane součástí této cesty.
